Povídání o šlehačce (3. část)

Už v Povídání o šlehačce (1. část) jsme závěrem zmínili fakt, že dnes na trhu nenajdeme jen smetana coby živočišný mléčný produkt, ale má i rostlinné varianty. Najdeme ji ve formě tekuté, ve spreji a dokonce i v prášku. Na dalších řádcích se pokusíme okem spotřebitele a mlsala a doslovného milovníka smetany od kravičky podívat, co se nám se kterou smetanou povedlo a nepovedlo.

Následující fakta jsou naším subjektivním pozorováním a jsme ovlivněni láskou k dobré šlehačce. Současně z nás hovoří nejlepší vlastní zkušenost z použití každé láhve na šlehačku, kterou prodáváme, a které jsou doslova multifunkční. Finální názor je ale na každém z vás a my budeme rádi, když ho připojíte do komentáře.

Vyzkoušeli jsme postupně mnoho smetan, mnoho tučností (vždy ale jen živočišnou) a zakotvili jsme definitivně u smetany pasterované – čerstvé, 33%. Nejvíce používáme značky Moravia, Madeta nebo Bohemilk 1 l. Ať jde jen o čistou šlehačku nebo recept na netradičně ochucenou (je libo třeba sušenkovou?) šlehačku nebo o smetanu k výrobě zmrzliny (nejlepší je stejně karamelová 🙂 ), vždy sáhneme po pasterované. Tuhle 33% smetanu používáme také do omáček a polévek. A někdy ji navzdory šlehačkové láhvi vyšleháme jen tak tyčákem (zde nedáme dopustit na mixér bamix) a polijeme trochou topingu Monin. Hřešit se občas musí 🙂

Zda je smetana pasterovaná nebo UHT ošetřená zjistíte na popisu výrobku. Shodně jako výrobce nebo takové to jeho označení v kroužku. Díky tomu můžete posléze identifikovat výrobce na produktech označených privátní značkou řetězce. Můžete tak koupit oblíbený výrobek za lepší peníz při shodné kvalitě jako originál. Např. Kunín patří pod společnost Lactalis a svého času mohli zákazníci Globusu zakoupit kvalitu Kunínu ve stejném kelímkovém provedení, ale v barvách privátní Globus značky Korekt, kterou pro Globus vyráběl právě Lactalis (CZ 5751 ES). Samozřejmě za lepší penízek. Shodná situace platila pro pasterovanou 33% smetanu Moravia/Korekt…

Osobně nepoužíváme do smetany do láhve cukr ani ztužovač. Pokud ale dáváte přednost ztužovači šlehačky, doporučujeme smetanu se ztužovačem nejdříve mimo láhev krátce, pár jednotek vteřin, promixovat tyčovým mixérem (máte-li bamix, v tomto případě použijte míchací nástavec, nikoli šlehací), nechat chvíli odstát v lednici a pak nalít do láhve. Jde o to, aby vám ztužovač neucpal dávkovací ventil.

Co jsme se dlouho chystali nalít do šlehačkové láhve byla smetana rostlinná. Chystali, protože se nám do toho nechtělo. Rostlinná prostě není od kravičky 🙁 Při nákupech jsme natrefili na „smetanu“ Rama Cremefine Profi 31%, od Unileveru. Výrobci, i námi, doporučovaná smetana na šlehání má mít tučnost alespoň 31 %. Většinovým (68%) základem rostlinné Ramy je podmáslí a pak rostlinné tuky a oleje, blíže nespecifikované. Barva smetany byla bílá, ale už při nalévání do láhve byla smetana hustší než jsme zvyklí u živočišné pasterované. Chutově byla hodně, hodně podobná až totožná s živočišnou, ale na samotném konci chuti měla zvláštní pachuť, ocas. Byla nahořklá. Ne moc, ale bylo to tam a nebylo to úplně k přejití. Při smíchání např. s kávou se ta koncová pachuť ale vesměs ztratí. Jenže podvědomě už o ní víte 🙂 . Co bylo ale oproti standardní šlehačce patrné už pouhým okem, byla výsledná tuhost. Byla tužší a v šálku kávy vytvořila celistvou kru, takovou tu šlehačku, co vám při snaze zamíchat ji do nápoje tlačí nápoj nahoru a ven přes okraj. Tohle není konzistence nadýchané šlehačky z láhve, kdy bombička oxidu dusného dokáže zvětšit objem šlehačky 4 – 5x (pro srovnání – mixér cca 2x).

Této Rama smetaně pomáhají s nášlehem: E412 (guma guar – škodlivost neutrální, ale může být alergenem, je využíván pro silné zahušťovací schopnosti) a E410 (karubin – bez škodlivosti, je využíván v mléčných výrobcích jako zahušťovadlo a jako složka např. karagenanu, a byl už starými Egypťany využívám pro své skvělé pojivové vlastnosti při mumifikaci 🙁 🙂 ). Protože není povinností uvádět množství těchto zahušťovacích pomocníčků na obalu, je otázkou i pro jejich údajnou neškodlivost, kolik jich v daném produktu je.

Zahušťovadla jsou přidávána i do smetan živočišných, UHT ošetřených. Většinou je to E407 (karagenan – bez škodlivosti, získávaný z červených mořských řas a využíván jako zahušťovadlo, stabilizátor a je rostlinnou alternativou živočišné želatiny). UHT smetana ho potřebuje, protože krátkodobé, ale vysoké zahřátí, mění původní strukturu tuku a mléčných bílkovin. Bez karagenanu by nebylo dost dobře možné smetanu vyšlehat na šlehačku, a tak potřebuje pomoci.

Každopádně když vedle sebe dáme tuto rostlinnou šlehačku 31% a 33% živočišnou, díky pořádné dávce stabilizátorů drží rostlinná tvar déle a lépe. Drží jako jediný pevný, porézní, celistvý kus hmoty. Těžko tu strukturu až popsat, ale chutně nám rozhodně nepřipadala a připomínala cosi umělého.

Obě šlehačky po hodině ztratily na své původní „výšce“, ale živočišná si zachovala nadýchanost. Rostlinná vypadá vážně divně.

Co jsme také chtěli už dlouho vyzkoušet, byla smetana takřka přímo od kravky 🙂 V Klánovicích na farmářském trhu jsme koupili 30% smetanu BioVavřinec, 250 ml za 41,- Kč. Není nejlevnější, ale je to čistá smetana, žlutá, hustá, doslova jak právě usazená na čerstvém mléce, jen ji sebrat…

Pro zajímavost jsme vedle sebe postavili rostlinnou Ramu, čerstvou farmářskou živočišnou Bio Vavřinec a živočišnou UHT Kunín. Na fotce to není tak evidentní, ale Vavřinců smetana byla s krásným žlutým nádechem. Ta kravička na louce z toho tak nějak stále byla znát 🙂

Mnohem více je rozdíl barvy patrný po tom, co jsme Vavřincovu smetanu “prohnali” šlehačkovou lahví a naservírovali ji vedle 33% Olmy*. Nebojte se Vavřincovu smetanu nalít do šlehače, výsledkem je šlehačka jedna báseň. Chuťově byla Vavřincova jednoznačně smetanovější, krásně držela tvar a v souhrnu nám byla hodně sympatická 🙂

*toto byl jeden z posledních případů, kdy jsme použili Olmu, v té době (6/2015) jsme přestali kupovat produkty Agrofertu, ve smetaně jsme vyřadili právě značku Olma a Tatra

Díky svým přirozeným vlastnostem a naší nezkušenosti s takovým farmářským produktem, jsme důkladným třepáním (přeci “jen” 30 %) vytvořili zbytkovost na stěnách láhve. Ale co, dloooooouhá lžička to vyřešila.

Na konec ohledně sprejovek. Máte-li to doma, přečtěte si složení. Připadá vám, že tohle je složení šlehačky? Hoďte to do koše a už to nekupujte. Mějte se rádi a kupte si láhev na šlehačku 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*

Souhlasím